Pozbude-li muž vnitřního smyslu tvůrčí činnosti, cítí se zrazen a je skutečně zrazen. Učiní-li ženu, nebo ženu a dítě, středem svého života, je jeho postavení beznadějné.
Lidi, jež známe jen zpola, neznáme vůbec. Věcem, jimž rozumíme jen ze tří čtvrtin, nerozumíme vůbec. Tyto dvě úvahy stačí ke zhodnocení veškeré společenské konverzace.