Německá

Adam musí mít Evu, které by ukázal, co udělal.

Cizí kraje – františkánské cely: chlad, a ty v něm osamělý.

Čtu ve svém muži jako v knize, ale jiné knihy mám také ráda.

Denke nie gedacht zuhaben, denn das Denken der gedanken ist gedankenloses Denken!

Děvčata ze zlata, manželky z olova.

Dluh je první dědic.

Dříve než tam vejdeš, koumej, kudy vyjdeš.

Hloupost a pýcha na jednom stromě rostou.

Hloupost je toho příčina, že se nadutec vypíná.

Hlupáci dělají stále stejné hlouposti, ti šikovnější neustále nové.

Humor je, když se navzdory všemu smějeme.

Jak staří hudou, tak mladí pískají.

Jeden zatluče hřebík, druhý si na něj pověsí klobouk.

Jen práce může přemoci únavu.

Kdo je první v úřadě, před katem první na řadě.

Kdo má žluč v ústech, tomu je všechno hořké.

Kdo mnoho slibuje, málo dává.

Kdo od stolu na kavalec, místo na robotu, záhy se začne podobati skotu.

Kdo po světě skáče jako blecha po těle, má mnoho známých, žádné přátele.

Kdo půjčuje, za vlastní peníz si nepřítele kupuje.

Kdo se dnes může radovat, nemá čekat do zítřka.

Kdo se nabídne, nedostane velkou mzdu.

Kdo v sobě nalézá nebe, dovede pohrdat zemí.

Kdo zasévá v slzách, bude sklízet s radostí, řekl pastor, když pochovával svou bohatou tchyni.

Kdo zdvořile prosí, toho je třeba zdvořile odmítnout.

Kdyby kanár krásně nezpíval, neseděl by v kleci.

Když vám neštěstí kouká do oken, přátelé tam ani nemrknou.

Když vejde bída do domu, láska vyletí oknem.

Láska je znovunarození.

Lebe deine Träume aber träume nicht dein Leben, denn nur wer seine Träume lebt, lebt glücklich.

Lepší je být na světě bez peněz než bez přátel.

Loď by neměla viset na jedné kotvě a život na jedné naději.

Manželství je nebe a peklo.

Matka zoufale pláče – dcera na bále skáče.

Mladý doktor musí mít tři hřbitovy.

Mladý lékař musí mít tři hřbitovy.

Mnoho cukru dítěti zkazí zuby muže.

Na stáří jediný lék – pohřeb, hrob a náhrobek.

Na tom nic, že žena muže tluče, ostuda, když před ženou muž pláče.

Naděje je dobrá přítelkyně, když vstáváme, ale špatná utěšitelka, když jdeme spát.

Nakřivo šiješ, synku. – Však já to ještě budu párat, matičko.

Napřed si stanov cíl, pak k němu hledej cestu.

Nestřídej židle – seď na dobrém bydle!

Odpůrcem vzdělání je nevzdělanost.

Pivo po víně – jedině pro svině, vino po pivu – hodno obdivu.

Se hříchem bojuj, s hříšným se smiřuj.

Se štěstím je to jako s brýlemi. Často je marně hledáme, a ony nám sedí na nose.

Snáze se člověk vzdá své víry než svých zvyků.

Stáří se má ctít, mládí bránit.

Starý člověk chutná po mladém.

Šťastný člověk, který za své štěstí neděkuje štěstí.

Štěstí dává přátelství zrod, neštěstí je zkouší.

Štěstí je jako sklo: jak snadno se rozbije!

Těžkou hádankou je život, ale láska ji snadno řeší.

Tupce učit – jako umrlce léčit.

Týden pracovitého člověka je sedm dní, týden lenocha sedmkrát zítra.

U stolu a v posteli nesmí být muž nesmělý.

Udržuj hlavu chladnou a nohy v teple a přivedeš na mizinu i toho nejlepšího doktora.

V běhu nechej starce vzadu, ale ne jejich rady.

Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.

Vyznavač bláznivých nápadů zpravidla zmoudří až po pádu.

Za sebou můžeš nechat starce, nikdy však jeho zkušenost.

Žádný pták, jakkoliv nedbalý, neprzní své hnízdo výkaly.

Žebrácká polévka nemá oči.

Žena v pláči – horší, než když bota tlačí.

Zlostnému člověku Bůh nenadělí věku.

Změnit se a zlepšit se jsou dvě různé věci.