Indonéská

Hoď dobré zrno do moře a vyroste ostrov.

Jednou zabral vesly a už má dva ostrovy za sebou.

Když opice hodují v korunách a vrší své eskapády – padají veverky z dolních větví hlady.

Lidé jsou jako prsty na rukou: jeden je obkroužen zlatem, ostatní bez.

Schopnosti, které denně nepřibývá, denně ubývá.

Už si pysky ošoupal, a pořád mluví.

Zlí lidé rychle stárnou.