Gruzínská

Bohatství je jako moucha. Někdy na orchideji – někdy na hnoji.

Budeš-li kupovat, co nepotřebuješ, budeš brzy prodávat, co potřebuješ.

Dluh mlčí, ale spát nedá.

Dluh se ti do domu protáhne škvírou, ale ani vraty ho potom nevystrčíš.

Hádka je solí lásky – ale ať vám neujede ruka!

Jezdec, který není milován koněm, daleko nedojede.

Kdo má zlato v trubici, mívá bláto v palici.

Kdyby žena byla něco dobrého, byl by i Bůh ženatý.

Když se stádo otočí – chromý beran se ocitá v čele.

Lenivost je klíč k chudobě.

Modli se k Bohu – a sám plav k břehu.

Někdy jiskrné víno svede, co ani šavle nedovede.

Od cizí námahy bolí srdce, od vlastní záda.

Pohádka je to pěkná, ale špatně ji vypravuješ.

Popudil jsi vládce – obrať se k lidu, popudil jsi lid – utíkej.

Rodiče pro děti, děti pro sebe.

S ustřiženými křídly ani orel nepoletí.

To, nač oči zapomněly, srdce si pořád ještě pamatuje.

V zemi, kde nežijí psi, štěkají kočky.

Vládcem je čas, ne vládcové.

Žena hledá u chytrého muže nedostatky, u hloupého přednosti.

Žena je jako stín – běžíš za ní, utíká, utíkáš od ní, běží za tebou.

Život je jako oheň, na začátku plamen, na konci popel.

Zlato ruce nemá, ale všechno dokáže.

Zlý člověk předpokládá, že všichni lidé jsou jemu podobní.

Zub tě trápí – vyrvi, soused tě sužuje – smiř se.