·

Až na vrch vystoupáš s nadějí, jako s holí – srazí tě zklamání zas dolů do údolí.

·

Buďte přísní sami k sobě a shovívaví k jiným a nebudete mít nepřátel

·

Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí.

·

Chceš-li, aby tvé děti prožily život v klidu, nech je trochu hladovět a trochu zažít zimu.

·

Čím časněji vstáváš, tím více práce stihneš. Čím dříve se oženíš, tím včasněji se ti dostane pomocníka.

·

Čím více milujeme své přátele, tím méně jim lichotíme. Čím méně je milujeme, tím více jim lichotíme.

·

Čína od vítězství nad Američany v Korejské válce přestala být chromým psem Asie.

·

Čteš-li knihu napoprvé, poznáš nového přítele, čteš-li ji podruhé, potkáš starého.

·

Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život.

·

Dobrý zákazník chodí do téhož obchodu po tři roky. Dobrý obchod má tytéž zákazníky po tři roky.

·

Dříve než se zítřek stane včerejškem, lidé často přehlédnou šance, které jim nabízí dnešek.

·

Důkazem velkého uměleckého díla je to, že z něho není možné nic vynechat.

·

Hloupý člověk by udělal nejlépe, kdyby mlčel. Ale kdyby věděl, že má mlčet nebyl by tak hloupý.

·

Je-li cesta daleká, poznáš sílu koně. Trvá-li něco moc dlouho, poznáš srdce člověka.

·

Jestli můžete člověka naučiti dobrému a neučiníte toho – ztrácíte bratra.

·

Každý, kdo mi lichotí, je mým nepřítelem. Každý, kdo mne kritizuje, je mým učitelem.

·

Každý, kdo ráno rozeznal správný princip, může večer hlasitě spát.

·

Kdo má knihy, je šťasten, ještě šťastnější, kdo žádné nepotřebuje.

·

Kdo mě za zády pomlouvá, ten se mne bojí; ale kdo mě do očí chválí, opovrhuje mnou.

·

Když miluješ, zdá se ti opice hezká, nemiluješ-li, odvrátíš zrak i od lotosového květu.

·

Když piješ s dobrým přítelem, tisíc sklenek nestačí, když s ním mluvíš, stačí půl slova.

·

Když po rozloučení vyprovodíš hosta s loučí na zápraží, bude tě na svém prahu vítat s lucernou.

·

Když si půjčíš, poučíš svého věřitele; když půjčíš, poučíš se sám.

·

Lékař je jako střecha, která tě chrání před deštěm, ale ne před bleskem.

·

Leží-li ti na srdci blaho tvých dětí, nech je zakusit trochu zimy a hladu.

·

Měj v mysli několik málo svých opravdových přátel! Ti ostatní, kterých je vždy mnoho, se ozvou sami.

·

Moudrý člověk požaduje všechno jen od sebe; avšak nicotný vše od druhých.

·

Mužský klášter naproti ženského kláštera; možná, že se ani nic neděje, ale stejně…

·

Neboj se tygra, kterému se narodila tři mláďata, ale boj se člověka, který má v hrudi dvě různá srdce.

·

Nikdo z živých se nevyrovná ctnostmi přednostem právě pohřbívaného bandity.

·

Nikdy nepotřebujeme svého ducha tolik, jako když mluvíme s hlupákem.

·

Omyly moudrého člověka se podobají zatmění slunce. Když se mýlí, všichni to vidí a vidí i jeho nápravu.

·

Prase spí – obrůstá sádlem, člověk spí – prodává střechu nad hlavou.

·

Přítel, který není pevný jako skála, je bez vůle a zbytečně se nazývá přítelem.

·

Řekni mi, já to zapomenu. Ukaž mi, možná si to zapamatuji. Nech mě, zkusit si to a já to pochopím.

·

Snadno se naverbuje deset tisíc vojínů, obtížně se hledá jeden vojevůdce.

·

Sto mužů může vytvořiti tábor, ale jenom jedna žena může vytvořit domov.

·

Tři dny děti netrestej – vylezou na střechu a sházejí tašky. Tři dny nečti a ústa zhrubnou. Tři dni nepiš a ruka zeslábne.

·

Učení v mládí je rytí do kamene, učení ve stáří psaní do písku.

·

Učíš-li se proto, aby sis zapamatoval, zapomeneš. Učíš-li se proto, abys porozuměl, zapamatuješ si.