“To je život,” povzdechla si historie, učitelka života, “každý rok učit podle nových osnov…”
Gabriel Laub
Ani malé děti, ani chlapci, ani pomatení se nebojí smrti. Je proto velká hanba pro člověka, jestliže mu rozum neposkytne stejný klid, k němuž vede nedostatek rozumu. .. Nepovažoval bys za nejhloupějšího ze všech člověka, který by plakal, že nežil před tisíci lety? Stejně hloupý je ten, kdo pláče, že za tisíc let nebude žít. Obojí ten čas nám nepatří. Nebudeš, jako jsi nebyl. Co pláčeš? Půjdeš tam, kam jde všechno.
Seneca
Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována…
William Shakespeare
Bohatství a statky jeví tím, čím skutečně jsou, tedy ohromným a přebujelým strojem vynalezeným k zajištění trochy zanedbatelného pohodlí … Bohatství a statky jsou nesmírným předivem, k jehož napnutí je třeba celoživotního úsilí, jež každou chvíli hrozí zavalit svého majitele a jež, dokud drží, ač může člověka ušetřit trochy drobného nepohodlí, nedokáže ochránit před žádnou vážnější nepřízní ročních dob. Uchrání před letní přeháňkou, ne před zimní bouří, ale nechávají člověka stejně jako dříve, ne-li více, vystavena úzkosti, strachu, nemocem, nebezpečí a smrti.
Logan Pearsall Smith
Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.
Xenofón
Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit – a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu – autentického bytí v pravdě.
Osho
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný. Změna lidského charakteru, nestálost v citovém životě je přirozenou vlastností člověka. Vždyť se mění s počasím, okolnostmi, tělesnými podmínkami, jeho zájmy, schopnostmi, názory a zvyky. Člověk vidí věci různě. Je stálý ve své nestálosti a nestálý ve své stálosti, nesnáší ponurou ctnost pravidelnosti, miluje rozmanitost, je takový i onaký, ze všech stran nekonečný, můžeme o něm pronášet protikladná určení, je to ztělesněný rozpor. Jeho dnešní já je jiné než včerejší, v jeho životě není totožných okamžiků, jeho individualita není dána, je to vyvíjející se struktura, přecházející z jednoho stavu do druhého.
Michel De Montaigne