Heinrich Heine citáty
Bůh mi odpustí, je to ostatně jeho řemeslo.
Co je výprask, to už víme. Ale co je láska, to ještě nikdo nevypátral.
Dobrá manželství jsou tak vzácná, že by se měla naložit do lihu.
Hudba za svatebního průvodu mi připomíná hudbu vojáků jdoucím do boje.
Jakmile žena dospěje k myslícímu sebeuvědomění, její první myšlenkou jsou nové šaty.
Jazyk máme na to, abychom mohli říkat milé věci svým přátelům a tvrdé pravdy svým nepřátelům.
Je něco horšího než láska ošklivé ženy - přátelství krásné ženy.
Je štěstí jako holka hravá,jež nezdrží se dlouhý čas, když přijde,vlas si počechrává,dá pusu jen a pryč je zas. A neštěstí je starší paní,jež na krk se Ti pověsí, má času dost a bez optání se usadí a plete si.
Každý člověk, toť celý svět; pod každým náhrobním kamenem jsou pohřbeny světové dějiny.
Kde začnou pálit knihy, tam nakonec budou lidi upalovat.
Kdo nebyl někdy v životě pošetilým, nebyl nikdy moudrým.
Kdyby se Římané museli učit latinsky, neměli by čas dobýt svět.
Manželství je moře, pro které dosud nevynalezli žádný kompas.
Moudrý si všimne všeho. Hlupák si dělá poznámky.
Nechci tu tvrdit, že ženy nemají vůbec charakter. Bůh uchovej! Mají spíše každý den jiný.
Nemocní lidé jsou vždy skutečně ušlechtilejší než zdraví: neboť jen nemocný člověk je člověkem.
Neříkám, že ženy nemají charakter, spíš mají každý den jiný.
Neštěstí, které přijde ve stáří, je dvojnásobné.
Ošklivost je u ženy již půl cesty k ctnosti.
Smrt neznamená nic, ale umírání je hanebný vynález ...
Tam kde se pálí knihy, posléze se upalují lidé.
Že se manžel Xantipy stal velkým filosofem, je pozoruhodné. Při tom věčném štěkání ještě myslit! Ale psát nemohl, to už bylo nad jeho síly: Sokrates nezanechal jedinou knihu.
